Hrátky s ptactvem

K jezeru Hamr zavítalo jaro a neštěkl po něm ani pes. Všude jinde na světě to byl čas lásky a kytiček, optimismu, jarních úklidů, nových začátků a krátkých rukávů. Ale tohle bylo jezero Hamr. Na okrajích jezera plavali chcíplí kapři a lidé chodili po chodníku po straně co nejdál od rybníka, aby se vyhnuli dravým, útočným labutím.

Vedle jezera Hamr bylo prostorné místo, kterému by se možná dalo říkat park, až na to, jak vypadalo. Několik orvaných stromů se zářezy jako "Luk, 2006 a Byl jsem tu přijdu zas, Fantomas" a neproniknutelný porost nechutně pálících kopřiv sahajících až k ramenům. Na lavičkách tu seděli vedle sebe mladé matky s kočárky a příležitostně i s pobíhajícími neuhlídatelnými batolaty, puberťáci co zatáhli školu, otráveně zírající před sebe, kouřili jednu cigaretu za druhou a přemýšlející o tom, co kurva budou dělat, když je to taková nuda, a párek starých důchodců házejících oschlé housky opelichaným holubům.

Bylo hnusně. Vlastně svítilo sluníčko, ale pro kluka, který seděl na novinách, co dostal zdarma v metru a snažil se působit intelektuálně, bylo hnusně. Jemu vlastně připadalo, že je hnusně, pořád. A dnes to bylo obzvlášť na hovno, protože mu došly cíga. Jeho poslední cíga za jeho poslední peníze. Šmátral o kapsách saka ve snaze najít aspoň něco, co by mohl strčit do pusy, a nenašel vůbec nic-až v kapse na kapesníky úplně nahoře našel půlku Malbora.
Sotva to vytáhl a začal se prohrabovat v tašce po zapalovači, přiběhlo něco, co vypadalo jako bílá šmouha, vydalo to odporný zvuk a vytrhlo mu to cigaretu z ruky. Zaječel, vyskočil na nohy a rychle zacouval o pár kroků dozadu, neboť ta šmouha se najednou proměnila v sakra velkou labuť, tvářící se belmi hladově.